2. hodina

10.03.2014 11:16

Paličkovice nachová

Je to parazitující rostlina na travinách a obilninách. Nejraději má ale žito. Její přezimující stadium se nazývá Námel.
 
Námel. Vytváří místo zrna takové černé "růžky". Při dozrávání spadnou na zem a tam přezimují. Na jaře z nich vyrůstají růžové paličky obsahující plodnice, jejichž výtrusy jsou v době kvetení obilí (zvláště žita) vymrštěny do okolí a dostávají se tak větrem do klasů, kde vytvoří podhoubí vylučující šťávu lákající hmyz, který tuto nákazu pak šíří dál. Později se vytvoří ze semeníku námel a cyklus se opakuje. Chladné zimy a vlhko vytváří dobré podmínky pro růst námele.
 
Otrava námelem se špatně diagnostikuje, protože vytváří 4 druhy alkaloidů a má tedy různé symptomy. Otrava námelem se odborně jmenuje Ergotismus. U mudlů v západní Evropě jsou projevy většinou závratí, únava, deprese, tlak v hlavě, zvracení a špatná chůze. Ve vážnějších případech pak dotyčný pociťuje chlad, mravenčení v končetinách, svalové záškuby. V nejvážnějších případech se dostavují křeče, epileptické záchvaty a mezi nimi i vlčí hlad. Postižený může ležet 6 - 8 hodin jako mrtvý. Umírá tak tři dny po začátku příznaků. Zvířata po požití stávající se divokými, řvou, vyvádějí a nakonec umírají.
 
Dalším druhem otravy jsou příznaky tzv. gangreozní ergotismus. Zde nastupují střídání chladu a horka, svalové bolesti, stažení cév. Následně pak gangréna a celková otrava organismu.
 
Dnes se s touto otravou v mudlčechách většinou nesetkáme, neboť osivo je chemicky ošetřeno. V Indii a v dalších některých zemích je povoleno určité množství námele v zrnu (1 námel na 10000 zrn).
 

Mudlové také měli k ruce byliny, které jim údajně čarodějnici prozradili. Tak třeba

Popenec. Krásná jarní kytička, poněkud invazivní, pokud jí necháte rozrůst. Pokud se natrhá v nočních hodinách a uplete z něho věneček, který budete mít kolem hlavy, poznáte prý v mudlech, kdo z nich je čarodějnice a čaroděj. Ve formě kadidla je možné také poznat, kdo proti Vám spřádá černou magii.

Jednou z dalších je zajímavá


Andělika lékařská. Věřilo se, že tuto rostlinu čarodějnice za žádnou cenu nikdy nepoužijí a tak v dobách inkvizičních honů na čarodějnice to bývala jedna – i když chabá – obrana a aliby mnohých žen. Rozhodně by jí neměli používat těhotné ženy a ti, kdo mají cukrovku. Zato pomáhá při trávení a zmírňuje střevní křeče. Ovšem její nadužívání není dobré, spíše se bere v menších dávkách.. Pozor *zdvihne varovně prst*  anděliku si můžeme snadno splést s jinou okoličnatou rostlinou a i velmi jedovatou!!! Třeba s Bolehlav. Ale podobný je i Bedrník, Libeček, Bolševník, Děhel, Všedobr a plno jiných.  U těchto rostlin skutečně veliký pozor. Andělika je hlavně ochrannou rostlinou co se týká magie (před zlými duchy), používá se jako kuřidlo. Svatyně jí byly zdobeny a doma se okna omývali vodou připravenou z andělikových nálevů. Její kořen se nosil jako ochranný amulet. Rituální mágové jí používali k invokaci archanděla Michaela, taková měla být sázena při ubývajícím měsíci.


Rostliny používané při vymýtání ďábla

 

Nejklasičtější knihou je z roku 1486 Malleus maleficarum. – Kladivo na čarodějnice. Je tam rostlina nazývaná Fuga Daemonis a bývá ztotožňována s rostlinou sv. Jana – tedy s Třezalkou.  Může to být ale i Routa nebo Pelyněk.

Také Ločidlo – Čertovo lejno je opředené mnohými pověstmi. Prý na stonku této rostliny přinesl Prométheus mudlům oheň, za což byl poté potrestán.  

Další rostlinou, která se dala použít při vymítání ďábla je Mandragora, která zároveň ochraňovala před zlými duchy. Démoni prý nesnesli její přítomnost. Vyrábějí se zní figurky a dává se do magických kuřidel. Na druhé straně však byla spojována s ďáblem. Pověry tvrdí, že její kořen přináší štěstí, vrací mládí a odkrývá poklady. Jenže jelikož se rostlina zapletla se satanskými praktikami, majiteli se vedlo dobře jen po nějakou dobu.

Další takovou rostlinou je „obyčejný“ Křen. Výrazná štiplavá chuť a vůně na něj prozradí, že je to rostlina s neobyčejně velkou silou.. dříve se přidával do kadidel na vymítání ďábla.

Podíváme se do ciziny, třeba v Syrii a střední Asii používají k těmto účelům Harmalu neboli stepní routu. Tato rostlina má také halucinogenní účinky.