3. hodina

LÁSKA

Napřed se podíváme na afrodiziakální pokrmy. Jak tedy můžeme „vylepšit“ pokrm předkládaný svému milovanému protějšku? Překvapivě jsou to obyčejné druhy jako je okurka, mrkev okořeněnou kardamomem a oslazenou cukrem – toto je oblibou arabských mudlovských princezen. Také chřest (mudlové v Anglii též znají tento recept a doporučovalo se jíst ho po tři dny), celer, lilek, petržel, ale i dýně, česnek prý také posiluje mužskou potenci, ale je pravda, že zavánějící dech spíše odpuzuje.

Z ovoce se doporučuje především ananas (nejlépe posypaný čili a naložený v bílém víně s medem), avokádo – dokonce v jedné magické knize je návod na zpracování avokádové pecky – nastrouhat a na 8 hodin ponoří do litru bílého vína. Pije se odpoledne a před spaním jedna sklenička. Dále fíky, broskve, banány, granátová jablka, jablka i jahody.

Silná afrodiziaka najdete mezi kořením. Bazalka, anýz, čili papričky, koriandr, rozmarýn, saturejka, muškátový oříšek, dále jsou to kakaové body, kotvičník.

Jako zajímavost existuje strom muira puama neboli mocné dřevo, i ten se používá v magii lásky. Šafrán je oblíbený, možná proto, že podle řeckých pověstí ho mudlům darovala Afrodíté poté, co z mořských pěn vystoupila na ostrov Kypr.

Nyní se podíváme na konkrétní příklady.

Hledání ženicha – pokud má u sebe děvče zralé na vdávání oddenek rulíku zlomocného (též zvaného krásná paní či čertovo třešně), zkrásní tak, že si při zábavách získá srdce vščch mladíků a protancujete clou noc. O nabídky k sňatku nebude mít nouzi. Ovšem jak víte, rulík je velice jedovatý, takže pozor.

Na povzbuzení lásky se také váží voňavé májové kytičky – mateřídouška, heřmánek, pelyněk i mařinka vonná. O barvínku, který je jedovatý, se ví, že pokud si ho položíte pod postel, bude vaše láska pevnější.

Nebezpečné nápoje lásky

Mluvili jsme také o rulíku zlomocném. Někdy se mu také říká přerostlá borůvka.  Nejvíce jedu je právě v jeho plodu připomínající jedlou borůvku. Stačí tři na dítě k otravě a pro dospělého asi deset kuliček. Podíváme se na něho trochu blíže. Patří sice do černé magie, ale i vy o něm musíte vědět potřebné. Rulík byl také součástí středověkých nápojů lásky a „létacích“ mastí. Když se nanesl na pokožku, způsoboval bludy a představu, že člověk umí létat.

Překvapilo mi nedávno, že jsem studovala mudlovské léčitelství jednotlivých zemí a narazila na věrohodné vyprávění starých znalců, že k léčbě epilepsie a parkinsona používali někteří léčitelé právě jedovaté rostliny jako je blín, oměj i rulík a další. A dokázali prý nemoc vyléčit. Ovšem ti už nežijí a recepty zřejmě nezanechali, ono někdy se to prostě nepovedlo, páč léčebná dávka a smrtelná se od sebe příliš neliší. I když *usměje se* říká se, že ještě v době nedávné příslušníci habsburské dynastie, kteří trpěli Parkinsonovou chorobou se podrobovali tzv. bulharské kůře, ve které se používal extrakt z kořene rulíku zlomocného. Kdo myslíte, že s rulíkem pracuje: a) traviči b) léčitelé c) čarodějnice. No … všichni jmenovaní. Já říkám, že rostliny píší dějiny.  U mudlů se říká, že při válce Skotska proti norskému králi Svenu Canuovi v 11. století otrávili Skotové potraviny v norském táboře rulíkem a díky tomu vyhráli. A není to jediný případ užití rulíku a tak „přepisu dějin“ ve smyslu, co by se stalo, kdyby vyhrál …. Nebo nebyl otráven …

Účinků rulíku zlomocného využívaly v době renesance italské dámy, které si rulíkovou šťávu kapaly do očí. Jejich zorničky pak byly široce otevřené, jakoby zasněné, a ženy prý byly přitažlivější. I když měly díky tomu rozostřené vidění, co by neudělaly pro krásu. Proto se také říká rulíku bella-donna (krásná paní). Jeho latinský název zní Atropa bella-donna.

Kořen hlídal sám ďábel

Dobývání kořene rulíku nebylo lehkou záležitostí. Musela se při tom dodržovat přísná pravidla, stejně jako při získávání kořene mandragory. Věřilo se, že rostlinu hlídá sám ďábel, kterého bylo třeba přelstít, aby kořen vydal. Pokud se to někomu podařilo, kořen rulíku mu prý přinášel štěstí v kartách. Nebo si s jeho pomocí mohla děvčata přičarovat lásku a nápadníky. Botanička Mgr. Jarmila Skružná uvedla o rulíku zlomocném dvě zajímavosti,