5. hodina

- jiný druh je Dub zimní

Latinsky: Quercus robur

Lidové názvy: křemelák, letňák

Sbíraná část: kůra

 

Zajímavosti: Tento mohutný strom dorůstá až do výšky 45 metrů. Kvete od května do června. Plodem je žalud. Je velice odolný třeba proti větru, jeho kořeny sahají velmi hluboko a sahají často až k pramenům vody. Dub více než ostatní stromy přitahuje blesky. Svého zralého věku dosahuje až po 100 letech. Je to dlouhověký strom, může se dožít až 1500 let. Bývá vysazován u rybníků na hrázích, aby zpevnil půdu.

 

Léčivé účinky: Jeho kůra má stahující účinky. Využívá se tedy nejčastěji a s úspěchem k léčení kožních problémů, otoků, modřin a hemeroidů. Odvar také uklidňuje průjmy a zabraňuje střevní a žaludeční infekci nebo působí proti pocení nohou. Větší účinky má dub zimní. Kůra se sbírá z mladých jedinců, protože stará a rozpukaná je bezcenná.

Dub Svatováclavský - údajně zasazený svatou Ludmilou roku 903.
 

 

Dalším z probíraných stromů je takový protiklad k mohutnému dubu a tou je:

Lidový název: Břest, deruzda, březa, březina, březka, bereza, betonička, březina, panenka.

Latinský název: Betula pendula

Sbíraná část: List, někdy i pupeny

Doba sběru: květen a červenec

Léčivé účinky: velmi známé použití břízy u mudlů je proti padání vlasů a proti vyrážkám vůbec, mudlové ji ale také používají jako velice silný močopudného lék. Neboť má vysoký obsah vitaminu C přidává se také do jarních čistících čajů a pomáhá při zpomalení růstu ledvinových kamenů. Na kmeni bříz se také vyskytuje často houba ryšavec šikmý, v jehož výtažku, ve spojení s tímto stromem, byly prokázány protirakovinové účinky v počátečním stádiu nemoci. Prosím podívejte se na něj, je z rodu chorošů.

Magické účinky:

 bříza byla používána pro velikou škálu různých rituálů a zaříkávání. Pro svojí barvu bílého kmene se používala na zahnání černé magie. Na svátek Beltain se pro dům či svatyni vyráběl z březových větévek amulet ochrany. Má podobu čtyřramenného kříže svázaného červenou nití a je ho nutné pověsit v domě na nejvyšší místo. U mudlů představuje bohyni Vesnu, někde Brigid. Neboť na jaře velmi brzo raší a symbolizuje tak návrat Matky přírody po dlouhém zimním spánku. Koště z břízy slouží na začátku rituálu k vyčištění magického kruhu nebo svatyně. Keltové byli zvyklý přidávat její šťávu do rituálního vína při vítání jara. V Rusku o jarním svátku se šlo do posvátného háje (byl to čtvrtek), kde dívky spletly věnec z březových proutků, kde zůstal až do svatodušních svátků (neděle). Poté se opět odebrali na toto místo a čí věnec uschl, ten měl brzy zemřít. Naopak stálezelený věnec svědčil o dlouhém žití. Další zvyk je vyhánění stád na jarní pastvy březovými metlami. Dobytek pak je ochráněn. Snítka břízy se dává i do stájí, aby čarodějnice nemohly v noci na koních jezdit. Při přivolání deště se snítky břízy házely do vody.  V novodobé magii má bříza očistný charakter, koupele v březové vodě před rituálem.

Zajímavostí je, že je někde u mudlů spojována Bříza ze sexem. Až do 19. Století se v Británii považovaly oddavky za platné teprve tehdy, když snoubenci přeskočili březové koště.
 

Co je zajímavého: bříza dorůstá až 25 metrů do výšky, je to velice skromný a nenáročný strom odolávající i nepříznivým podmínkám. Její zvláštností je právě bělavá kůra, která hoří i mokrá. Mladé stromky jí mají hnědou, teprve časem bělá. Raritou je u mudlů horní popovská lípa které je čtyřistaleta let. Jinak se ale bříza k dlouholetým stromům příliš nepatří.

 

Magické účinky - Smrk má ochrannou moc a na některých místech je ještě i dnes vysazován tam, kde má chránit dům a rodinu před veškerým zlem, nemocemi a nepřízní osudu. U našich předků ztělesňoval ženský prvek a byl proto stromem života a mateřství. Ve starém Řecku se předpokládalo, že ve smrkových hájích mají své obydlí bohové. Jinde mudlové zase věřili, že v korunách smrkových stromů sídlí dobří lesní duchové a skřítkové, a proto pod nimi pořádali tajemné magické obřady.

 

Léčivé účinky - Nejdůležitější léčivou složkou smrku je jeho silice, získávána z mladých jarních výhonků. Ty je možné nasušit a pak používat k inhalacím nebo jako doplněk bylinkového čaje. Je prokázáno, že smrk - celý strom - má schopnost důkladně pročistit vzduch. Ke smrku se můžeme obracet při jakýchkoliv potížích - tělesných, psychických i jiných. Léčí nachlazení, zánět průdušek, revmatizmus.

 

Negativní účinky – pro smrkovou koupel (ze silice) není to doporučená koupel pro ty, kteří mají vysoký tlak nebo nějaké akutní kožní záněty. Také pacienti s astmatem by mohli pociťovat zhoršení svého stavu.

 

Lípa

Magické účinky: Je považována za mystický strom a dokáže přivodit věštecké sny. Při setkáních, při kterých hrozí střet, umístěte do místnosti větvičku lípy. Její kmen by měli objímat ti, kteří chtějí vidět optimističtěji. Energie lípy zajišťuje zdravý odpočinek, přivolává věštecké sny a především přináší příjemnou a vstřícnou atmosféru ve vztahu dvou či více osob. Proto se pobyt při kmenu lípy doporučuje především těm lidem, kteří vidí všechno černě a domnívají se, že je neustále někdo pronásleduje a chce jim ublížit. Zvláštní magickou sílu má dvanáct lip vysazených do kruhu. V jeho středu i méně vnímavý člověk může pocítit zvláštní kouzlo, jakoby otevírání se něčemu nádhernému, laskavému i tajemnému zároveň. Funguje to i tehdy, kdy už některé stromy z kruhu jsou poraženy nebo odstraněny i s kořeny, ale je viditelné, že v původním počtu jich bylo dvanáct.

Lípa je stromem smíření. Už za dávných časů, jakmile se dva znesvářené rody či sousedé udobřili, zasadili na hranici svých území lípu, aby hlídala a chránila jejich mír a pokoj. Je to strom lásky, který urovnává mezilidské vztahy.

lípa má v sobě sílu odrážet bolest, navozuje harmonii, proto se většinou na návsích ve vesnicích vysazovali lípy a k večeru pod nimi sedávali jak staří, tak i mládež. Řídili se instinkty, které jsme dnes už většinou ztratili.

 

Léčivé účinky:

Lípa je také účinná léčitelka. Její květ je známým prostředkem proti nachlazení, při horečkách a zahlenění dýchacích cest. Pomáhá také při žaludeční a střevní kolice a též proti revmatismu.